Za oknem pršelo a chvílemi to vypadalo, že se nebe rozhodlo vypustit všechnu vodu světa společně s ledovými kroupami a pokouší se rozbít svou silou vše, co dosud stálo. Dívala se z okna, jak se její broskvoň, kterou na jaře prořezala, ošetřila a která teď už byla obsypaná malými plody klátí a prohýbá pod náporem větru a vody. Na chvíli zalitovala, že větve ještě nestihla podepřít a uvázat, aby je ochránila před prasknutím. Jenže teď už s tím nic neudělá. Venku se strhla průtrž, jakou už dlouho neviděla. Rozhodla se, že to napraví hned, jakmile se počasí venku uklidní.
Měla sice ještě chvíli pracovat, ale dnes je den, kdy se vše láme a tak se nakonec rozhodla dát si už pauzu a uvolnit hlavu, která jí dnes v práci jela na plné obrátky. Zachumlala se do deky, otevřela laptop a nechala svoje myšlenky rozběhnout.
Tolik let odsouvala svoje sny, samu sebe na druhou kolej a vždy tu bylo něco důležitějšího, než ona. Nejdříve děti, potom práce a hypotéka až jí nakonec připadalo, že ta správná chvíle, na kterou stále čekala, snad nikdy nenastane. Jasně, je pravda, že je tu plno lidí, kteří vůbec neví, co v životě chtějí. To ale nebyl její případ. Toužila psát, tak moc, že to bylo to první, co jí vždy napadlo, když se ptala sama sebe, co udělá její život šťastnější. Vždy si říkala: „Jasně, ještě dokončím tenhle projekt, doplatíme hypotéku, postaráme se o tohle a tamto a pak začnu. Protože potom na to budu mít ideální podmínky.“ A tak roky ubíhaly. Život jí házel klacky pod nohy a když vyřešila jeden problém, rázem se odněkud z neznáma vynořil další. A za rok jí bude padesát. V tom malém domku by se možná dalo i zestárnout i nějakou tu zahrádku měl, ale pro velkou rodinu, kterou měla a která se rozrůstala to nestačilo. A teď je možná poslední šance na změnu, protože za pět let už jim nejspíš hypotéku nedají a pokud ano, tak ji nezvládnou platit. Ceny nemovitostí se od doby covidu znásobily. Teď, nebo nikdy.
Projeli tolik domů a i když to v inzerci vypadalo nadějně, i když dům a zahrada byly dostatečně velké, nikde je to nechytlo za srdce. První dům byl předražená ruina s neurotickou sousedkou, která na ně chtěla volat policii a uvnitř působil jako labyrint chodeb, kde se skrývá víc, než jen hromada harampádí. A když z něj odjížděli, v rozhodování nepomohla ani dokonalá, obrovská zahrada s výhledem do krásné krajiny. Druhý dům měl střechu v havarijním stavu a černou plíseň z vlhkosti, která do domu prosakovala z vlhkého pozemku. K dalšímu domu vedla cesta, která vypadala, jako by se snad blížili k bránám Mordoru.
Hledali už skoro tři roky, až pak jednoho srpnového dne ho uviděla. Vysoké podkrovní stropy, dřevěné trámy, otevřený velký prostor, který byl plný světla a veliká terasa se zahradou. Jasně, měl spoustu nedokonalostí. Nedokončenou rekonstrukci, pozemek menší, než si původně představovali, sousedy blíž, než si původně přáli. Ale měl ještě něco, co nedokázala pojmenovat. Prošla obývacím pokojem, zastavila se pod trámy a otevřela dveře na terasu. Otevřel se jí pohled do okolních zahrad, polí a korun zelených stromů. „Tak co?“ zeptala se manžela.
V půlce listopadu už se stěhovali. Nekonečné balení krabic, odvážení plných dodávek, tahání krabic po schodech, vyklízení a malování. Dům byl jejich. První dva týdny, které v domě strávili s manželem sami, byly jako splněný sen. Všude panoval absolutní, mírumilovný klid. Dům tiše dýchal, dřevěné trámy hřály a ona měla pocit, že po letech konečně našla bezpečný přístav.
Jenže to byla jen tichá iluze před bouří. Dům si je teprve osahával. A jedné noci koncem listopadu ji probudil svíravý pocit, že v domě nejsou sami. Tehdy ještě netušila, že právě tady začíná příběh, který jí během jediného roku obrátí život naruby. Příběh, ze kterého později vznikne Kniha Lilith. A všechno to začalo v domě, který se na první pohled zdál úplně obyčejný.
Vstupte za oponu.
© 2026 Zapomenuté rituály. Všechna práva vyhrazena. Tento text je duševním vlastnictvím autorky a je chráněn autorským zákonem. Jakékoli kopírování nebo komerční využití bez výslovného souhlasu je zakázáno. Text je součástí připravovaného knižního díla.
