Dnes se něco zrodilo a dere se nemilosrdně na povrch sopečnou silou. Síla, která se odmítá přizpůsobit. Síla, pro niž není žádná překážka dost velká. Nastal mocný úplněk a vše ostatní musí ustoupit stranou. Teď už ví, co se stalo. Poslední dílek skládačky zapadl na své místo. Tak dlouho hledala tu bezbřehou sílu, která nezná hranice. Sílu nekonečně milosrdnou, a přesto nekompromisní. Temnou i zářící. Beroucí i dávající. Utrhla se z řetězu ve chvíli, kdy byl spatřen ten největší strach. Démon strachu ztratil svou moc a už není síly, která by ji donutila dál se skrývat. Je volná. Připravená zářit, tvořit, sloužit a otevřít se dokonalému Božímu záměru. Bez ohledu na to, kolik lidí bude kroutit hlavou, soudit či odsuzovat. Bez ohledu na to, kolik jich bude chtít kamenovat. Je odhodlaná vypustit draka, osedlat ho, vzlétnout a konečně dopsat svůj příběh. Teď nastal ten čas.
Narodila se jako duše hluboce věřící v Božskou prozřetelnost. Duše, která vnímala, slyšela a viděla jemnohmotný svět, a přesto přišla na svět ateistickým rodičům. Její dětství bylo plné protikladů. Když byla sama, všemi smysly vnímala jemnohmotný svět. Pozorovala jeho barevnou krásu i temný děs, který se skrýval v jeho zákoutích. Na loukách rozmlouvala s elfy a vílami poletujícími mezi květy a rostlinami. Nebyla však pouze tichým pozorovatelem. Naslouchala poselstvím rostlin, léčivým tajemstvím minerální říše i nepoznaným příčinám temných sil, které vedly k tragédiím mnohých. Pozorovala. Naslouchala. Učila se.
Po setmění se svět měnil a vládu přebírala temnota. Tehdy vídala mrtvé, ztracené duše i jiné bytosti. Když mrtví poznají, že je vidíte a slyšíte, často chtějí něco sdělit. Většinou jim nejde o to ublížit. Jako dítě to však nevěděla. Děsili ji až do jejích šestnácti let. Mnohým lidem nedokázala věřit, protože viděla, co sami před sebou skrývají. Od jiných se odvrátila, protože slyšela rozpor mezi tím, co říkají, co si myslí a co nosí ve svém srdci.
A dnes se jí ptají, kam by své vyprávění zařadila. Nejspíš do světa fantazie. Stejně by jí málokdo uvěřil, že se všechno skutečně stalo. Přesto se rozhodla svůj příběh vyprávět. Protože ví, že tu není jediná. A možná je nakonec všechno tak, jak má být.
Magie byla odjakživa určena jen těm, kteří jsou připraveni ji spatřit. To věděla už jako dítě. Je dobře, že Božská prozřetelnost ponechala některé brány uzavřené. Ne všechno má být odhaleno. Nelze změnit to, co je předurčeno. Osud lze utlumit, zesílit, odklonit nebo nasměrovat jinam. Můžeme si namlouvat, že jsme nad ním nadobro vyzráli. Ale to, co je nám skutečně předurčeno, to si svou cestu k realizaci vždy najde. Protože předurčení na rozdíl od osudu změnit nelze…
© 2026 Zapomenuté rituály. Všechna práva vyhrazena. Tento text je duševním vlastnictvím autorky a je chráněn autorským zákonem. Jakékoli šíření, kopírování nebo komerční využití bez výslovného souhlasu je zakázáno. Text je součástí připravovaného knižního díla.
